Počátky eurytmie v Čechách

Eurytmie, jako jedno z nejmladších umění, vznikla v roce 1911/12 v Německu a za 10 let se začala šířit i v českých zemích.

První kurzy eurytmie probíhaly zřejmě v Praze v roce 1921 pod vedením Alice Felsové, která pak byla od roku 1922 vedoucí Eurythmea ve Stuttgartu. První představení eurytmie v Čechách bylo v roce 1921 v Německém divadle (dnes Státní opera Praha). Vystoupil sbor eurytmistek z Dornachu. Zde také třikrát vystupovala dornašská skupina v roce 1924. Tehdy recitovala k eurytmii i Marie Steinerová. V dubnu tohoto roku měl také v Praze Na Slovanech Rudolf Steiner přednášku, v níž seznámil obecenstvo s principy hláskové a tónové eurytmie. Přednáška byla doplňována ukázkami.

První několikatýdenní kurz vedla v roce 1924 Emica Senftová z Dornachu.

Pro českou eurytmii měly zakladatelský význam tři eurytmistky:  Blažena Rylek Staňková, Anna Stránská (později Jeriová), a Eliška Strnadová (později Waulinová). Blažena Staňková byla zaměřena především pedagogicky, Anna Stránská více umělecky, a Eliška Strnadová léčebně-eurytmicky. Všechny tři ale taky vedly kurzy pro dospělé a děti a přednášely o eurytmii.

V roce 1925-26 začala Blažena Staňková, po ročním studiu eurytmie v Dornachu, práci v Čechách. Později ve svém studiu pokračovala. Byla učitelkou dívčí školy v Praze a Ministerstvo školství jí také povolilo vyučovat eurytmii v rámci tělesné výchovy v Praze Libni. Školní inspektoři se vyjádřili o eurytmii pochvalně. Na základě toho povolilo město Praha škole klavír pro tělocvičnu, který tehdy ve školách byl řídkým jevem. Výsledky výuky předvedla B. Staňková na představení v sále Měšťanské besedy. V dobové zprávě se uvádí: „Naplněný sál, nejen příslušníky účinkujících, ale i značným počtem jiných zájemců, svědčí o zájmu širších kruhů.“

Až do roku 1930 probíhaly dále kurzy, přednášky a představení na různých místech v Praze (např. v r. 1929 se konalo vystoupení dornašské skupiny ve Vinohradském divadle, s recitací v češtině, němčině, ruštině a francouzštině, a s klasickou hudbou).

V březnu 1930 začínají eurytmické kurzy v Brně (pro dospělé i děti), které vedla Ruth Seligmannová.

V prosinci 1931 se konala přednáška B. Staňkové: „Eurytmie jako základ waldorfské pedagogiky“.

V tomto roce se také konalo představení v Bratislavě. Pořadatelem byl „Školský spolek R. Steinera“ a účinkující byly G. Eckingerová a Erika Marschallová. Představení se konalo v přeplněném sále a zájem byl veliký.

Eurytmie žila dále bohatým životem. Po dva roky vyučovala eurytmii v Praze i jinde Martha Brons-Morelli. Vznikla „Společnost pro pěstování eurytmie a příbuzných umění“, která např. uspořádala k 20. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického představení, na kterém uvedla vedle hudebních čísel především básně z jeho tvorby. Účinkovaly M. Brons-Morelli a Anna Stránská. Krátkou vzpomínku proslovil a k eurytmii recitoval Duchoslav Foršt, člen představenstva Anthroposofické společnosti. Představením se M. Brons-Morelli rozloučila s pražskou eurytmickou obcí a brzy nato odešla na Waldorfskou školu do Stuttgartu.

V tomto roce se také podařilo získat vlastní eurytmický sál v Praze 1, ve Veleslavínově ulici, kde se pořádaly tyto kurzy: v pondělí kurz tónové eurytmie, v úterý čtení cyklu přednášek Rudolfa Steinera o hláskové eurytmii, ve středu kurz pro malé a odrostlejší děti. Vyučující nejsou z dostupných pramenů známy.

V březnu r. 1932 se uskutečnilo i eurytmické představení v Pardubicích z iniciativy tamní anthroposofické skupiny. Sešlo se 220 osob. Také zde veřejně přednášela Milada Topičová, předsedkyně Anthroposofické společnosti, na téma: „Goetheanum jako kolébka eurytmie“.

V květnu 1932 uspořádala pražská Společnost pro pěstování eurytmie také představení v Olomouci. Účinkujícími byli Anna Stránská a Duchoslav Foršt z Prahy, hudebníci byli z Olomouce. Na programu byli mimo jiné Vrchlický, Dyk, Smetana a Dvořák. Další aktivity tohoto druhu tam probíhaly o Velikonocích 1934.

Ve výroční zprávě o eurytmii v Bratislavě za rok 1934 píše Erika Marschallová: „Abych udržela výuku eurytmie, musela jsem přijmout ještě další zaměstnání. Zřídila jsem německou mateřskou školu, kterou denně také navštěvovaly 6-9leté děti, které měly vedle zpěvu, her, ručních prací apod., také dvakrát týdně půl hodiny eurytmie. Dále učím na přání několika rodičů děti v duchu waldorfské pedagogiky. V Bratislavě proběhl kurz eurytmie pro děti a tři kurzy pro dospělé. Ze všech účastníků byli jen tři anthroposofové. Došla jsem k názoru, že z ekonomických důvodů je další existence eurytmie možná jen ve vzájemné součinnosti se školou.“

Po M. Brons-Morelli se ujala eurytmické práce Anna Stránská. Zahájila ji v „Eurythmeu“ (ve Veleslavínově ulici v Praze). Pracovala s dospělými i s dětmi. A. Stránská se seznámila s eurytmií v Dornachu, kam přijela na léčení k doktorce Wegmannové a Knauerové. Viděla eurytmické představení a byla eurytmií tak nadšená, že potom začala eurytmické vzdělání v Dornachu, když získala stipendium od paní Milady Topičové.

V roce 1934 se zúčastnila eurytmické práce i Eliška Strnadová, která již od 18 let (v roce 1923) navštěvovala anthroposofické přednášky. V dalším roce se dokonce v Praze osobně setkala s Rudolfem Steinerem, u kterého hledala pomoc pro svoje nemocné oči. Teprve v roce 1929 mohla odjet studovat eurytmii do Dornachu, a v roce 1935 ukončila studium léčebné eurytmie v Berlíně.

V roce 1935 se pracovalo eurytmicky i v Moravské Ostravě, kde probíhaly tři kurzy, měly celkem patnáct účastníků. Cvičilo se v soukromém bytě paní Grafové a v kreslírně německé dívčí školy.

Eurytmické aktivity se konaly i v Podmoklech-Děčíně, v Ústí nad Labem a v Roudnici nad Labem.

Během druhé světové války byl vývoj eurytmie přerušen a znovu se rozběhl po skončení války. Bohužel jen na krátkou dobu, než jej znovu ukončil komunismus. V té době už navštěvovala Michaela Dostalová jako dítě hodiny eurytmie u paní Jeriové a Waulinové, později u paní Waulinové a Staňkové. To jí pak umožnilo pronést impulz eurytmie dobou temna až do roku 1989, kdy nastalo ve vývoji české eurytmie nové období.

Michaela Dostalová

Převzato z časopisu Člověk a výchova, č. 1/2010